Image - Cacao Pod Vessel - K6706 © Justin Kerr FAMSI © 2001:
David Bolles
  Combined Dictionary–Concordance of the Yucatecan Mayan Language
Update posted 5-16-03

Bo canche — Bokyah

Bo canche nem) bokanche, tayche, x- coche: capparis incana h. b. et k. - cappa.

Bo chin che nem) bochinche: coccoloba scheideana lindau - polyg. coccoloba spicata lundell - polyg.

Bo ebm) boo. a certain variety of ants.
nel) acacia angustissima (miller) kuntze - legum.: kantemo, kantebo, nohchucum, xax, uaxim (?). - med.
nel) boureria pulchra millsp. - rubia.: bacalbo, bacalche, cacalche, kakalche, kakche -- mad., med.

Bo.ah,ob ol: satisfaçer al desseo, apetito y voluntad y deleitarse assi. ¶ v boah ti yol hanal: satisfezose de comida, ettz. ¶ tij v boic yol in pixan ca bin chacanac a cici olale: tunc satiabor cum apparuerit gloria tua. (mtm)

Bob 1) ebm) bob: flowering stalk of an agave. ebm) bob-cħicħ. perhaps the same as the preceeding. (bob, or bob-che. cocoloba schiedeana lindau).
ems) arbol: chuen che, cul, che. balche, bob, pixoy. ems) base de penca de agave: bob. ems) flor de henequen: bob. nel) cereus griseus haw. - cacta.: xnebob -- com. nel) coccoloba aff. barbadensis jacq. - polyg.: bob, boob. nel) coccoloba cozumelensis hemsley - polyg.: cħicħboob, cambabob, zacboob -- med. nel) coccoloba schiedeana lindau - polyg.: bob, bobche, bobchinche, boche, bochinche, boob. nel) coccoloba spicata lundell - polyg.: bob, bobche, bochinche, boob, xbobche. nel) coccoloba sp. - polyg.: boob. nel) trichachne insularis (l.) nees - grami.: nebob. nem) bob, boh: vastago floral de los agaves (agave spp.) nem) bob: coccoloba aff. barbadiensis jaqc. - polyg. coccoloba schiendeana lindau - polyg. coccoloba spicata lundell - polyg. nem) bobche: coccoloba schiedeana lindau - polyg. coccoloba spicata lundell - polyg. pluchea camphorata (l.) dc. - compo. nem) bobchinche: coccoloba schiedeana lindau - polyg. nem) bochinche: coccoloba scheideana lindau - polyg. coccoloba spicata lundell - polyg. nem) boob: coccoloba aff. barbadiensis jacq. - polyg. coccoloba schiedeana lindau - polyg. coccoloba spicata lundell - polyg. coccoloba s. nem) boche: coccoloba schiedeana lindau - polyg.
Arz/Bac/334: Me pongo de pie para romper la clave del bob que lleva a cuestas. (note: Coccoloba aff. barbadiensis Jacq. Coccoloba schiedeana Lindau. Coccoloba spicata Lundell.)
Roys/Bac/130: Bobote. Apparently the name of a certain wasp, for there is a reference to its nest and it is associated with the kanpetkin-wasp (Roys, Ethno-Botany, 139). It is also the name of a certain eruption (MS p. 103).
mr019.004 bob cħicħ, toztab, yax nic, pucim, tamay,
      tadzi, ixim che,

Bob 2) db) an unspecified variety of wild cat.
ebm) Bobil-che. Felis Hernandesii Goldmani. A general name for the jaguar.
Roys/Bac/130: Bob. An unidentified animal (Pérez Dict.). Bobilche (forest-bob") was a general name for the jaguar (RY, I, 169). Cited in an incantation for obstruction of the breathing passages (cf. MS pp. 203-204).
Roys/Bac/130: Bob-och ("bob-opossum"). A mythical animal (Pérez Dict.). In the Book of Chilam Balam of Chumayel it is mentioned as a destroyer of crops (Roys, Chilam Balam of Chumayel, 155, 166). Cited in an incantation for obstruction of the breathing passages, where it seems to be associated with terror (MS pp. 195, 203).
c398 tu kinil oxil kan colbom yekel chac bob, zac bob
d196 u balamil cab chac bolay, chac bob, yetel zac bob
j294 tu kin yan u chibaltamba balam
      yetel chac bob yetel coh
j296 buluc ahau u kin u nicħlin coo
      yetel lach lam pach balam yetel chac bob
rb073.002 lay bin oc tu uich u piccħinil bin zac bob ti
rb089.005 uatal in caah in paab u cuch bob lo
rb203.010 maili oyoc in uol ca oy a uol hun ye bobe,
      hun ye uinclize

Bob che ebm) bob-cħicħ. perhaps the same as the preceeding. (bob, or bob-che. cocoloba schiedeana lindau). nel) coccoloba schiedeana lindau - polyg.: bob, bobche, bobchinche, boche, bochinche, boob. nel) coccoloba spicata lundell - polyg.: bob, bobche, bochinche, boob, xbobche. nel) pluchea camphorata (l.) dc. - compo.: bobche. nem) bobche: coccoloba schiedeana lindau - polyg. coccoloba spicata lundell - polyg. pluchea camphorata (l.) dc. - compo. nem) boche: coccoloba schiedeana lindau - polyg.

Bob cħicħ ebm) bob-cħicħ. perhaps the same as the preceeding. (bob, or bob-che. cocoloba schiedeana lindau).
mr019.004 bob cħicħ, toztab, yax nic, pucim, tamay,
      tadzi, ixim che,

Bob chin che nem) bobchinche: coccoloba schiedeana lindau - polyg. nem) bochinche: coccoloba scheideana lindau - polyg. coccoloba spicata lundell - polyg.

Bob: vn arbol de grandes hojas desta tierra con que encestan el chile seco. (mtm)

Bob: vnos tallos largos como largas cañas que heche el maguey. (mtm)

Bobat ems) adivino: bouat, bobat.
b335 yetel ah bobatoob, licil ppix ich lae
d088 dzamlic ah kin, dzamlic ah bobat
d097 u munal u puczikal halach uinicoob yetel ah bobatoob
d542 zatay halach uinicobi, zatay ahaulili,
      zatay ah bobatobi
e072 mac to uil ah kin, mac to uil ah bobat
e275 tu kin yan bin yubah okot bobat
      ox chac nicen chac xulab
f044 lay yubal ah bobatobe yetel yubal tut
f364 zip u than ah bobat lae, zip ix ah kin lae
j253 ti tali u hel ah kin, ti tali u hel ah bobat,
      noh ah kin, noh ah bobat
j317 tu kinil iuil yanom mac to ah kin, mac to ah bobat
j418 mac to ah bobat, mac to ah kin bin tohol cantic
      u than uooh lae
j422 u bobat than noh ah kinoob, noh ah miatzoob
j435 lay uchci u patcunah u thanoob ah kinoob, ah bobatoob
j438 oxppel haab u talel yuleloob cuchi ca thanahi ku yokol
      ah bobate
c 063.013 u yoheltah ix ah kin ah bobat ah xupan u kaba

Bobat than
j422 u bobat than noh ah kinoob, noh ah miatzoob

Bobat than; bobat.t.; bobatah: profetizar. (sfm)

Bobat.t.; bobatah; bobat than: profetizar. (sfm)

Bobat; ah bobat; chilan: profeta. (sfm)

Bobatah; bobat.t.; bobat than: profetizar. (sfm)

Bobatil
e212 ti u hicħil u cal u halach uinicil cahi,
      yahaulil cabi, u bobatil cahi

Bobatil than: profecía. (sfm)

Bobchinche nel) coccoloba schiedeana lindau - polyg.: bob, bobche, bobchinche, boche, bochinche, boob.

Bobil che ebm) bobil-che. felis hernandesii goldmani. A general name for the jaguar.
Roys/Bac/130: Bob. An unidentified animal (Pérez Dict.). Bobilche ("forest-bob") was a general name for the jaguar (RY, I, 169). Cited in an incantation for obstruction of the breathing passages (cf. MS pp. 203-204).

Bobil db) of or pertaining to bob = wild cat.
c355 chibalnom tun u bobil uitz

Bobo lox vns) Coscorrones, y dallos: bobo lox, lox ya[h].

Boboc mtm) ah boboc ni: el que tiene gran olfato.

Boboc ni mtm) ah boboc ni: el que tiene gran olfato.

Boboc ni.t.: oler para sacar por el rastro o buscarlo. (mtm)

Boboc ni; boc: oler. (sfm)

Boboch
Roys/Bac/130: Bob-och ("bob-opossum"). A mythical animal (Pérez Dict.). In the Book of Chilam Balam of Chumayel it is mentioned as a destroyer of crops (Roys, Chilam Balam of Chumayel, 155, 166). Cited in an incantation for obstruction of the breathing passages, where it seems to be associated with terror (MS pp. 195, 203).
rb195.008 in hedzcun yokol boboch ex
rb203.005 oyi ta ti uincliz, oyi ta boboch
rb203.006 oyi ta boboch metnal, oyi ta boboch ti luum
rb203.009 oyi ta boboch ti caan, oyi ta boboch metnal,
      oyi ta boboch ti luum

Bobocħancil vns) Cubrirse de gusanos: [b]ocħlachal nok okol. Cubrióse de gusanos: [b]ocħlachi nok yokol. [Cubierto está de gusanos]: [b]o[b]oc[ħ]ancil nok yokol.

Bobochil Roys/Bac/130: Bob-och ("bob-opossum"). A mythical animal (Pérez Dict.). In the Book of Chilam Balam of Chumayel it is mentioned as a destroyer of crops (Roys, Chilam Balam of Chumayel, 155, 166). Cited in an incantation for obstruction of the breathing passages, where it seems to be associated with terror (MS pp. 195, 203).
e462 yah chi ul uiil, yah zatul kauil, u bobochil uiil,
      yah zatul hanal
j354 bin yanac tu pach uiil tumen u bobochil uiil,
      u cħuyum thulil uiil

Bobocnac; chichicnac: zangolotando. (sfm)

Boboh auat db) a type of yell. See also tatah auat and kamach auat.
cam) tatah-auat: gritar, dar voces o alaridos.
mts) grito y gritar: tatah auat.
mts) vocear, dar voces: tatah auat.
sfs) grito y gritar: tatah auat, boboh auat.
ves) clamor dando voces y el tal clamor: tatah auat, kamac auat (kamach auat).

Boboh auat; kamach auat; tatah auat: vocear, dar gritos, gritar. (sfm)

Boboh che.t.: apalear o herir con palo cosas que suenan huecas. ¶ boboh chean v pol: (mtm)

Boboh chetah: apalear que suene. (sfm)

Boboh db) reduplicated form of boh = to strike something hallow producing a hallow sound.
sfs) grito y gritar: tatah auat, boboh auat.

Boboh lox; totop lox: coscarrón, dar coscarrón. (sfm)

Bobohancil: sonar (como cuando dan golpes en el madero). (sfm)

Bobohci u pec; botoxci u pec; hobon hobon u pec: sonar hueco. (sfm)

Bobohci: cosa muy suzia. (mtm)

Bobohci: cosa que se va enjugando o desecando como la llaga. (mtm)

Bobohci: cosa seca como cortesas de arboles. ¶ bobohci v boxel che: (mtm)

Bobohci; bohmal; nachmal: cosa que se va secando (como llaga o cuero), seco. (sfm)

Bobohnac: cosa que suena hueco como calabaça. ¶ bobohnac keuel: cuero que suena por estar seco y tieso. (mtm)

Bobok haa: enxaguar la vasija meneando el agua de dentro. (mtm)

Bobok mtm) ah bobok than: soberbio en hablar.

Bobok than mtm) ah bobok than: soberbio en hablar.

Bobok xuthen cam) bobok xuthen: batidor de chocolate.

Bobok: hombre graue que pocas vezes se rie y no dize palabras feas. (mtm)

Bobokac vns) Çangolotearse el baso que no está lleno: bobokancil, bobokac.

Bobokancil vns) Çangolotearse el baso que no está lleno: bobokancil, bobokac.

Bobokancil: çangolotearse assi. (mtm)

Bobokancil: zangolotearse, de; "bok" por el ruido que se hace haciendo la espuma del cacao. ¶ boboknac haa ti ppul: suena o zanglotease el agua en el cántaro. (sfm)

Boboknac; bobokac:} agua o otro licor que suena y çangolotea en la vasija. (mtm)

Bobook thantah: reprender con soberbia (de; book: hombre que luego se enoja a siniestro). (sfm)

Bobool ik: tomar aire para recrearse. (mtm)

Bobool.t.: lo mesmo que bo.ah,ab ol. (mtm)

Bobool; bool; nuc ol; tup ol: satisfacerse de algo. (sfm)

Bobote ak ebm) bobote-ak. Lit. bobote-vine. The bobote is some insect which builds a nest like that of a wasp.
mr286.002 caxant bobote ak yan ti chakane yetel
      ulak otoch bobote

Bobote ebm) bobote-ak. Lit. bobote-vine. The bobote is some insect which builds a nest like that of a wasp.
Roys/Bac/130: Bobote. Apparently the name of a certain wasp, for there is a reference to its nest and it is associated with the kanpetkin-wasp (Roys, Ethno-Botany, 139). It is also the name of a certain eruption (MS p. 103).
mr286.001 bobote kak
mr286.002 caxant bobote ak yan ti chakane yetel
      u lab otoch bobote
mr363.003 yetel u pak bobote yetel ix tulix hobon,
rb103.009 macobe chee bobote kakob be chee

Bobote kak
Roys/Eth/139: The bobote is evidently an insect. The complaint may be either its sting or an eruption resembling it.
mr286.001 bobote kak

Bobox bac vns) Cadera o cuadril: bobox, bobox bac. Mucho me duele la cadera: hach ya in bobox bac.

Bobox cam) bobox: cadera.
vns) Cadera o cuadril: bobox, bobox bac. Mucho me duele la cadera: hach ya in bobox bac.
mr074.008 ua mae ca a dza ventosa yalan u tuch yetel
      tu bobox
mr090.015 u chicul yan choco tu yich puczikal
      yetel u chicul yan ziz tu bobox

Bobox; theth: las caderas. (sfm)

Boboxci u pec; bobohci u pec; hoban hobon u pec: sonar hueco. (sfm)

Bobtun nel) anthurium sp. - arace.: bobtun -- rit.
nem) bobtun: anthurium sp. - arace.

Boc cam) zacboc: garza blanca.
ebm) zac-boc. a white heron (beltran)
ems) garza: bac, boc, zac boc.

Boc chi vns) Aliento, el olor de aliento: u boc muz ik. El bino puro daña el aliento y el olor de la boca: hecuntacal çic [huntacal ci] lic u lobcinic u boc chij.

Boc db) in plant names:
nel) passiflora foetida l. - passi.: pochil, pochcaak, tuubtoc, xtucan, xtucanil. (in e.b.: tu boc)

Boc db) oder.
cam) tubocil: hediondez, mal olor.
ems) aroma: boc. ems) olor: boc. ems) trascender el olor: buy-ul boc.
mtm) ah boboc ni: el que tiene gran olfato. mtm) ah boc: cosa olorosa, que da de si olor.
vns) Ahumad[a] cosa, que huele a umo: uol budz u boc. Q[ue] sabe a humo: bay cijl budz. vns) Aliento, el olor de aliento: u boc muz ik. El bino puro daña el aliento y el olor de la boca: hecuntacal çic [huntacal ci] lic u lobcinic u boc chij. vns) Almiscle: ppuz. Su olor: ppuz u boc. vns) Andar en gar[ç]onía, y tratar ya el baron con mugeres y ellas con ellos: hokan u boc coil tu nij. vns) Buscar por el olor o rastro, así como hace el perro: cħacħa boc, boc nij.
a699 lay u chunbezic u hokol u boc nicte tu ni
      utial u dziboltic cħuplal
i225 4; mehene, xen cħa ten a uex utial in uic u boc uaye
i226 yetel nach u boce, u boc in uexe, u boc in noke,
      u boc in bake
i230 he ix u boc yex lic u katabal tie
i372 lay hun xaman, hun chikin u man u boc
i388 lay zamacnac u boce
i611 zamacnacil u boce yetel hun zuyil u pole
rp017 tu bu, tu bu ci boc ci boc caanacnac
rp084 ci u boc ci u budz u hanal xan
rp405 yet zebi caanacnac ci boc ci boc u bin
rq055 caanacnac ca zacnac ci boc ci boc
mr138.009 cu haual u boc lay kane ca chac tu caten
mr141.004 ci u boc xiu
mr144.010 hun kuch u boc chacbil le xiue tibio
mr160.003 lay xiu lae zazactac u nic, can leth u cheel,
      ci u boc
mr222.014 bay u le ah nuce, u lole kankan, u motze kankan,
      dzi u boc bay buul ake
mr275.003 ca a yacħte ca tun a dza xuchnite u boc
mr331.020 tumenel dzoc u hach hokol u boc u cimil, tu uix,
      tu uinicil tulacal
mr348.009 mehen u le, bay u boc chacal haaze
mr365.004 ca cħabac u le puc yetel xiu put can
      bay u boc pute lay mastuerzo
mr370.005 yax ppehelche u boc uol bay u boc pimientae
rb125.004 yocol bin pixbil boc u chochel zazac mukay
      bin u kikel

Boc ebm) boc. oyster.

Boc kin nel) matelea yucatanensis (standley) r. e. woodson - ascle.: boochin, xboc-kin.

Boc muz ik vns) Aliento, el olor de aliento: u boc muz ik. El bino puro daña el aliento y el olor de la boca: hecuntacal çic [huntacal ci] lic u lobcinic u boc chij.

Boc ni vns) Buscar por el olor o rastro, así como hace el perro: cħacħa boc, boc nij.

Boc.ah,ob: oler otra cosa. ¶ ma ua tan a bocbex v tuuil: por ventura no oleis su hediondez? tin bocah: olidola he. ¶ v bocahen /o/ v calahen v boc: encalabriadome ha su olor. (mtm)

Boc: oler bueno o malo. ¶ tu v boc /o/ lob v boc: malo es su olor o hiede. ¶ ci v boc /o/ vtz v boc: es buen olor o huele bien. (mtm)

Boc: olor; dar de si olor. ¶ boc v cah: huele. ¶ Vide Bocancil. (mtm)

Boc: ostrón. (sfm)

Boc; boboc ni: oler. ¶ ma ua ta bocah tuil: ¿no oliste su hediondez? ¶ yan ua a boc coil tu ni: anda ya en sarcoma. ¶ hadzal boc: oler mucho. ¶ tuu boc; lob u boc: olor malo. ¶ zamanac u boc; tapacnac u boc; kanacnac u boc: tener buen olor. ¶ ci u boc: oloroso. ¶ uol budz u boc: hedor u olor de humo. ¶ tzih tuu boc: huele de mal hedor (las orines). (sfm)

Bocaan che
mr287.002 cħa u le chac molche, u le kante ceh,
      u le bocaan che,

Bocaan db) abscess, tumour. Probably from boc = smell and -aan = past participle. See also bocan.
cam) bocan: divieso, postema, tumor, incordio. bocankak: idem.
crm) lukez u yaahil a yaah ca tun manac; lukez u yaahil a bocan ca tun manac: 1: saca la raiz de tu llaga, de tu apostema, y luego sanara.
ems) tumor: zipp, chuch-um, mah, boc-am.
vns) Abrir la postema: ppez. ah eb. Abri[d] el encordio: ppeezex bocan.
me001.039 lay lic u tokol tu dzumul
      lauac tu haual bocaan tu yit uinice
me001.052 lay lic u tokol tu haual bocaan yoklic kakobe
me001.064 yetel u dzumul bocaan tu cħuplalobe
mr064.018 tokbil, haubal bocaan yokilic kakobe yetel
mr288.015 lauac chac hulubte kak, bocaan kak, kux kak,
mr291.001 bocaan tu koch uinic
mr299.001 u chucan bocaanoob
mr406.002 yan ix bocaan xane hun tzuc
      lay dzon koch kake tu cal uinic
rb008 xicoob metnal xe, xe kik, tukub, bocan, zac cimil,
rb097.005 hocħ kik tun bocaan bin tin paa tu uich kin,
      tu uich :u:

Bocaan kak
mr279.001 u dzacal akab tok, anal kak, bocaan kak,
      hauay kak
mr288.011 ulak u dzacal bocaan kak, utz ix utial dzon koch
mr288.019 u dzacal bocaan kak yetel xux kak
      bay u chibal xux

Bocam ems) tumor: zipp, chuch-um, mah, boc-am.

Bocan cam) bocan: divieso, postema, tumor, incordio. bocankak: idem.
crm) lukez u yaahil a yaah ca tun manac; lukez u yaahil a bocan ca tun manac: 1: saca la raiz de tu llaga, de tu apostema, y luego sanara.
vns) Abrir la postema: ppez. ah eb. Abri[d] el encordio: ppeezex bocan.
rb008 xicoob metnal xe, xe kik, tukub, bocan, zac cimil,

Bocan che ebm) bocan-che. lit. abscess tree.
nel) capparis incana h. b. et k. - cappa.: bocanche, tayche, xcoche.

Bocan: apostema; carbunco; deuieso; encordio; y de ordinario viene con calentura. (mtm)

Bocan: postema (que sale fuera). (sfm)

Bocan; chuchum; ek; maah: seco, nacido, divieso, incordio. (sfm)

Bocancil: oler; dar o produzir de si olor. (mtm)

Bocancil; tzimal: oler (echar de sí hedor). (sfm)

Bocanil mtm) ah bocanil: el que tiene landre, apostema, divieso o incordio.

Bocankak cam) bocan: divieso, postema, tumor, incordio. bocankak: idem.

Bocbeçah: hazer olor o dar olor a otra cosa. (mtm)

Bocbezah cam) bocbezah: v.a. hacer oler, dar olor.

Bocħ cam) ekbocħ: manto negro de muger.
ems) proteccion: bocħ, boy. ems) rebozo: ip, bocħ. ems) sombrero: bocħ, ppoc. ems) sombra: uoch, bocħ, boy.
mtm) ah bocħ xanco: incorregible que no toma lo que le dizen.
vns) Cobertor de la cama, por pauellón: u boc[ħ] uay, u boc[ħ] chac yub. vns) Cobertura antigua que traían los indios: ppuyuth. vns) Cobijar algo o cubrillo: pix, boc[ħ]beçah. vns) Cobijada cosa así: pixan. vns) Çielo de cama o de altar: boocħ. De cama: u boocħ cħac che.
i380 lay hach zac hadzen u uiche, hach cichpame;
      zazac u bocħ yetel u kaxi
i636 ti yan uil u bocħe
i637 teni to uil bin lukzic u bocħe
      yetel ti yan ah kulel tu pache
k229 dza a malob bocħ, dza u kexiloob a ix cichpam cal

Bocħ chaltun; poop chaltun: lajas en la superficie donde no hay monte. (sfm)

Bocħ kak.t.: pagar pecado ageno con tormentos y penas. (mtm)

Bocħ kaktah; kochinah u zipil hun pay; nabinah: pagar pecado ajeno. (sfm)

Bocħ uay crm) yub: 3: pabellon de cama. yub nok: cortinas de manta. yub kaan: pabellon. muy; u bocħ uay: 11: idem.

Bocħ xanco mtm) ah bocħ xanco: incorregible que no toma lo que le dizen.

Bocħ: por metafora: sombra y amparro. (mtm)

Bocħ: toca o tocada; manto o mantellina de muger y qualquier otra cobertura de la cabeça assi de mugeres como hombres aunque sea sombero. (mtm)

Bocħ; pix: tocado o cobertura de algo. (sfm)

Bocħancil vns) Cubrirse de gusanos: [b]ocħlachal nok okol. Cubrióse de gusanos: [b]ocħlachi nok yokol. [Cubierto está de gusanos]: [b]o[b]oc[ħ]ancil nok yokol.

Bocħbeçah: amparar y fauorecer. (mtm)

Bocħbeçah: cubrir y atapar cubriendo de algo. (mtm)

Bocħbezah vns) Cobertor de la cama, por pauellón: u boc[ħ] uay, u boc[ħ] chac yub. vns) Cobertura antigua que traían los indios: ppuyuth. vns) Cobijar algo o cubrillo: pix, boc[ħ]beçah. vns) Cobijada cosa así: pixan.

Bocħbezah; pix: cobijar. (sfm)

Bocħbezah; tepp: cubrir (otra cosa); envolver, tapar. ¶ bocħbez a cuch: cubre tu carga. (sfm)

Boche nel) coccoloba schiedeana lindau - polyg.: bob, bobche, bobchinche, boche, bochinche, boob.
nem) boche: coccoloba schiedeana lindau - polyg.

Bochin nem) boochin: matelea yucatanensis (standley) r. e. woodson - ascle.

Bocħinah; bocħintah: tocarse o cubrirse (con algo). ¶ bocħinte xan lo: cúbrete con este guano. (sfm)

Bochinche nel) coccoloba schiedeana lindau - polyg.: bob, bobche, bobchinche, boche, bochinche, boob. nel) coccoloba spicata lundell - polyg.: bob, bobche, bochinche, boob, xbobche.

Bocħintah; bocħinah: tocarse o cubrirse (con algo). (sfm)

Bocħlac vns) Cubrirse de gusanos: [b]ocħlachal nok okol. Cubrióse de gusanos: [b]ocħlachi nok yokol. [Cubierto está de gusanos]: [b]o[b]oc[ħ]ancil nok yokol.

Bocħlachal nok okol vns) Cubrirse de gusanos: [b]ocħlachal nok okol. Cubrióse de gusanos: [b]ocħlachi nok yokol. [Cubierto está de gusanos]: [b]o[b]oc[ħ]ancil nok yokol.

Bocħol kin okol vns) Calmarse con [sombrero o toca] el rreçio sol: bocħol kin okol, tzayal kin okol. vns) Calmado así: cal kin, cal kinil, u [e]dzmal kin, u macħmal kin.

Bocħol vns) Calmarse con [sombrero o toca] el rreçio sol: bocħol kin okol, tzayal kin okol. vns) Calmado así: cal kin, cal kinil, u [e]dzmal kin, u macħmal kin.

Bocinte
k020 dzanen yaab lol balche utial u bocinte

Bocnitic vns) Buscar por el olor o rastro, así como hace el perro: cħacħa boc, boc nij.

Bococ ni; uudz ni: buscar aliento (como el perro). ¶ boboc ni u cah: buscar su pueblo. (sfm)

Bococnac: cosa muy olorosa de bueno o mal olor. (mtm)

Bocol che nel) duranta repens l. - verbe.: hombocoche, kanpocolche, xcanbocoche, xcanpocolche (celosa, violentina) -- med., mel.

Bocol: cosa de mal olor como baba (secreción). (sfm)

Bocól: cosa de mal olor o hedionda. ¶ hach bocolech: muy mal hueles. ¶ bal bocól v boc vaye: que huele mal agui? (mtm)

Bocolnac: lo mismo que bocól. (mtm)

Boh boh: cosa flaca. (mtm)

Boh cam) boh, bohah, o bohtah: v.a. dar golpes o golpear sobre lo hueco.
ems) escudriñar: boh.
ems) golpear cosas huecas que suenan: coh, boh.
ems) limpiar llaga: boh-b-e-z-ah.
ems) sonar hueco: poh.
ems) zangolotear: boh.
mtm) ah boh it cħel: ah boh it: flaco de nalgas, dizeze riñendo.
nem) bob, boh: vastago floral de los agaves (agave spp.)
c471 uchom u cħatamba mehentzil, he boh tu tzelec
rb167.013 boh boh ti copo, boh boh ti dzalam
rb167.014 boh boh ti yaxnic, boh boh ti ix kulin che
rb168.001 boh boh ti ix kan toppol caan, boh boh ti chacah

Boh ceel: pasmarse de frio. (mtm)

Boh chaltun: laja prolongada; lugar donde todo es laja y tierra donde no ay arboles frutales. (mtm)

Boh chetah: herir (con palo que suene). (sfm)

Boh cħin.t.: apedrear cosas huecas o heridas con cosas menudas arrozadizas. (mtm)

Boh chuh.t.: quemar. ¶ De aqui sale v boh chuhtah vol /o/ in pucçikal v than, v keyah, v cimil: senti mucho sus palabras, su riña, su muerte; dieron mucha pena. (mtm)

Boh çiz: idem. (mtm)

Boh idzin cam) boh-idzin: voz con que el hermano mayor llama a su tercer hermano.

Boh ik: pasmarse con viento. ¶ tu bohahen ik: pasmadome he. (mtm)

Boh it mtm) ah boh it cħel: ah boh it: flaco de nalgas, dizeze riñendo.

Boh kab.t.: herir con la mano que suene. (mtm)

Boh kin: calmarse. (mtm)

Boh ol ti: sentir mucho vna cosa. ¶ va mac lic v cocinticexe maitac xan v boh ol ten: si alguno os inxuria siento lo luego mucho. ¶ bohi v yail v than ti vol: mucho senti la rrejuria de las palabras. (mtm)

Boh than vns) Acertar en lo q[ue] se dice: booh than .l. boohol than.

Boh: golpear en cosas huecas o que suena assi. ¶ bohex maçcab. (mtm)

Boh; bohyah: dar golpe (una cosa con otra). ¶ boh loxte: dale de puñadas. ¶ boh chete: dale de palos. ¶ ya bohci a than ti uol: mucho sentí tus palabras. (sfm)

Bohah cam) boh, bohah, o bohtah: v.a. dar golpes o golpear sobre lo hueco.

Bohan than: de bohol than: cosa que se ha cumplido como sueño, escritura y profecia. (mtm)

Bohbeçah: enjugar la llaga. (mtm)

Bohbezah ems) limpiar llaga: boh-b-e-z-ah.
bohe
h228 xoc cħel, bohe, zahcab ha, tzanlahcat

Bohcabal lec: descarado; sin verguença. (mtm)

Bohlah cam) bohol, bohlah, bohle: escrudiñar, revolver buscando.

Bohlah; bohol; ticlah: revolver buscando, escudriñar. (sfm)

Bohle cam) bohol, bohlah, bohle: escrudiñar, revolver buscando.

Bohlom poop vns) Junco de que se hazen petates: poop. Las ojas o ramas [del junco]: u cheil poop. vns) Junco grueso y largo: bohlom poop, ix bohlom poop.

Bohmal: enxugarse la llaga e yrse secando o enxugando el cuero o pergamino. (mtm)

Bohmal; nachmal; bobohci: secarse, enjugarse (como llaga) y cosa que se enflaquese. ¶ bobohci: cosa así seca. (sfm)

Bohol baz mtm) ah bohol baz; ah bohol xac: el que revuelve la caxuela o petacillas buscando algo: y tomase tambien por el ladron.

Bohol boh: baratijas y trastos de casa. (mtm)

Bohol boh: cosa seca como calabaça y como pescado. (mtm)

Bohol boh; loloth; nacħ bac; tzem: flaco. (sfm)

Bohol caan chac
e328 zac patay chacil, thul caan chacil, bohol caan chacil
rr325 ti ah bohol lelem caan chac, ah lelem caan chac,
rr360 oxtezcuntabac cu lubul in than yicnal bohol caan chac

Bohol cam) bohol, bohlah, bohle: escrudiñar, revolver buscando.
mtm) ah bohol: tintorero de todas colores. mtm) ah bohol baz; ah bohol xac: el que revuelve la caxuela o petacillas buscando algo: y tomase tambien por el ladron. mtm) ah bohol na: escudriñador al descubierto de la casa de otro.
vns) Acertar en lo q[ue] se dice: booh than .l. boohol than.
e328 zac patay chacil, thul caan chacil, bohol caan chacil
rr142 oxtezcuntabac cu lubul in than
      ti icnal yum bohol caan chac
rr325 ti ah bohol lelem caan chac, ah lelem caan chac,
rr360 oxtezcuntabac cu lubul in than yicnal bohol caan chac

Bohol che: matraca de tinieblas. (mtm)

Bohol che: matraca. (sfm)

Bohol chek; tomol chek; xaxah chek: xmol chek: pisar a tiento. (sfm)

Bohol na mtm) ah bohol na: escudriñador al descubierto de la casa de otro.

Bohol than vns) Acertar en lo q[ue] se dice: booh than .l. boohol than.

Bohol ti ol crm) yahal ti ol: 1: tener pesar y dolor o arrepentimiento. ya ti ol, ya ti ta, ya ti puczikal, yahal ti ta, bohol ti ol, nahal ti ol: idem.

Bohol ti ol; bohol ti pucçikal:} idem. (mtm)

Bohol ti ol; ya ubah nahal ti ol: sentir mucho. (sfm)

Bohol xac mtm) ah bohol baz; ah bohol xac: el que revuelve la caxuela o petacillas buscando algo: y tomase tambien por el ladron.

Bohol. bohlah, bohle: buscar reboluiendo y escudriñando. ¶ bohle a uotoch:; bohle a pucçik: (mtm)

Bohol: espantajo de paxaros y son vnos caxcos de calabaza colgado. (mtm)

Bohol; bohlah; ticlah: revolver buscando, escudriñar. ¶ mabal ma in bohlahi: todo lo revoloví o escrudiñé. (sfm)

Bohol; box: una calabaza que suena con que ahuyentan las aves; sonar hueco. (sfm)

Boholboh: cosa muy seca, trastajos de casa, baratijas. (sfm)

Boholtah cam) boholtah: v.a. buscar revolviendo.

Boholthan; kuchul; kuchul than; pokol than: cumplirse algo en alguno, llegar. ¶ ah bohol u than Dios teex cabin xiceex mitnal: cumplirse tienen las palabras de Dios sobre vosotros de que habeis de ir al infierno. (sfm)

Bohom nel) cordia alliodora (ruiz et pavon) cham. - borag.: bohom -- mad.
nel) cordia gerascanthus l. - borag.: bohom (bojon) -- mad., mel.
nem) bohom: cordia alliodora (ruiz et pavon) cham. - borag. cordia gerascanthus l. - borag.
k100 in tikalhom cħic luum pak bacalche yetel bohom

Bohtah cam) boh, bohah, o bohtah: v.a. dar golpes o golpear sobre lo hueco.

Bohyabil: repicado. (mtm)

Bohyah cam) bohyah: v.a. dar golpes que suenen hueco.

Bohyah mazcab: repicar campanas. (mtm)

Bohyah mazcab; tzakyah mazcab; calot pec; ban ban pec: repicar campanas. (sfm)

Bohyah; boh: dar golpe una cosa con otra. (sfm)

Bok ach than.t.: hablar sinestra y soberuiamente. (mtm)

Bok ach; book: hombre que luego se enoja a siniestro. (sfm)

Bok ach; dzic ach; ixma tzic: malcriado. (sfm)

Bok, bok ach:} desgraciado en hablar; malcriado; sinestro y soberuio. (mtm)

Bok cam) bobok xuthen: batidor de chocolate.
cam) bok, bokah: batir cera, huevos, &.
ems) batir: bok, coh, buk.
ems) mezclar: ppiz, yacħ, lap-ah, bok.
ems) malgenioso: bok.
ems) remover: buk, bok.
ems) valentia: bok, chil ol-il.
mtm) ah bobok than: soberbio en hablar.
mtm) ah bok ti chuuen: alfarero ollero.
vns) Çangolotearse el baso que no está lleno: bobokancil, bobokac.

Bok: vn vaso para tener agua quando muelen maiz, y tambien los olleros lo tienen. (mtm)

Bok; bobok: batir el cacao cuando quiere que se haga espuma. (sfm)

Bok; book: agua del maíz (cuando lo muelen). (sfm)

Bokac vns) Çangolotearse el baso que no está lleno: bobokancil, bobokac.

Bokah cam) bok, bokah: batir cera, huevos, &.

Bokancil vns) Çangolotearse el baso que no está lleno: bobokancil, bobokac.

Bokbil
mr041.003 cici bokbil tu yox tzucil
mr118.022 bokbil yetel dzedzec ha
      yetel dzedzec pimienta de tabasco
mr199.003 cici bokbil ca a pak tu chi u lec

Bokboknac: cosa que zangolotea. (sfm)

Boke
mr136.018 ca a homoch boke

Boken
rb043.004 ti tu cħah u zuz u cali u kazic chacal boken ha
rb060.016 u kazic bin chacal boken ha
rb075.009 can kin bin cu lothic chacal boken ha
rb075.010 can kin cu lothic zacal boken ha, ekel boken ha,
      kanal boken ha
rb079.008 can kin bin cu lothic kanal boken ha

Bokil chimal: rodelas para bayles. (mtm)

Boklah; bokyah; buklah; pukyah: enturbiar. (sfm)

Bokoch: lo mismo que bok ach. (mtm)

Bokoch: membrudo. (sfm)

Bokol
mr382.006 ca dzabac nak hunppel plato
      ca hoppoc u bokol le zac hee

Bokol bok be: camino pedregoso, alto y baxo, y no llano. (mtm)

Bokol och db) lit. beating opossum. Marmosa murina mexicana. See och for other animals with the name och.
ebm) bokol-och. Marmosa murina mexicana. Tlacuazin raton. Murine opposum.

Bokyah; boklah; buklah; pukyah: enturtiar. (sfm)

 

Previous Page  |  Table of Contents  |  Next Page

Section B - pages 1 | 2 | 3 | 4 | 5 | 6 | 7 | 8 | 9 | 10 | 11 | 12 | 13 | 14 | 15 | 16 | 17 | 18 | 19 | 20 | 21

Sections - A | B | C | CH | CHH | DZ | E | H | I | K | L | M | N | O | P | PP | T | TH | TZ | U | UA | X | Y | Z

Return to top of page